Ve vztahu k odměňování advokátů Unie obhájců České republiky kvituje s povděkem alespoň kompromisní zvýšení částek odměn v Advokátním tarifu, ke kterému však došlo až po desítkách let jednání, nicméně ani tímto se tato problematika zdaleka nevyčerpala.
Jednak dosud nejsou vyřešeny zálohy na poskytování právních služeb advokátů ustanovených ve veřejném zájmu, tzv. ex offo (tj. obhajoby, zastupování poškozených zmocněnci, advokáti jako opatrovníci v civilních věcech), což způsobuje, že advokáti pracují řadu měsíců či dokonce let zcela bez odměny, a to navíc přesto, že na rozdíl od ostatních příslušníků justičních profesí si musí plně hradit provozní náklady, které konzumují 2/3 až ¾ jejich příjmů, přičemž 2/3 advokátů nejsou plátci DPH, ergo nedosahují příjmů 2.000.000,- Kč ročně.
V té souvislosti je zcela nevyhovující ust. § 151 odst. 3 tr. řádu a jeho výklad Ústavním soudem, viz. usnesení ze dne 24. 3. 2005 sp. zn. II.ÚS 478/04, podle něhož rozhodnutí o tom, zda obhájci bude poskytnuta požadovaná záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, záleží ve smyslu § 151 odst. 3 tr. řádu pouze na uvážení příslušného orgánu činného v trestním řízení. Za situace, kdy častými zájmy orgánů činných v trestním řízení jsou zájmy zcela opačné než obhajoby, včetně toho, aby obhajoba nedostala prostor, nemohou mít tyto orgány současně v rukách nástroj, který je důležitý pro ekonomické přežití obhajoby.
Nadto zálohy na odměny advokátům nejsou přiznávány rovněž z důvodu, že orgány činné v trestním řízení preferují úhradu jiných finančních nákladů, než-li těchto záloh, které pro ně rozhodně nejsou prioritou. Nehledě k tomu, že orgány činné v trestním řízení samy vyjadřují, že nemohou řešit sociální situaci obhájců. Je tedy nezbytné, aby jednak pro zálohy na odměnu advokátů zastupujících ve veřejném zájmu ex offo, tj. v trestních a civilních řízeních, existovaly od orgánů činných v trestním řízení oddělené finanční prostředky, pro úhradu záloh existovala příslušná právní úprava, a rozhodoval o ní orgán skutečně chránící spravedlivý proces a právo na zajištění obhajoby, právního zastupování zmocněncem poškozeného v trestním řízení a opatrovníkem v civilních řízeních.
Dalším dosud nevyřešeným a dlouhodobě přetrvávajícím problémem je masivní a účelové krácení odměn advokátů soudy, v důsledku nedostatečné aplikace stávajícího znění advokátního tarifu (viz. např. ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, které za odměňovaný úkon považuje každé písemné podání), přičemž jedním z možných řešení by mohl být i podrobnější výčet výslovně vyjádřených jednotlivých úkonů právní služby v advokátním tarifu, za něž by odměna náležela bez možnosti ji již účelovým výkladem vylučovat.
Obdobné platí v případě navyšování odměn při poskytování právní služby v den pracovního klidu či v nočních hodinách, kdy advokáti z tohoto důvodu nemají na rozdíl od soudců a státních zástupců zajištěné navýšení odměn.
Všechny výše uvedené skutečnosti, tj. nevyplácení záloh na odměnu i přes několikaleté poskytování právních služeb a posléze účelové krácení těchto odměn soudy, způsobují, že podmínky výkonu advokacie ex offo nejsou zajištěny. Výkon poskytování právních služeb advokátem ex offo rovněž nepodléhá žádnému systému veřejného pojištění.
V neposlední řadě je třeba upozornit na dlouhodobě pokřivený názor odborné a laické veřejnosti na odměny advokátů, kteří si však musí, na rozdíl od soudců, státních zástupců a policie z odměn hradit veškeré provozní nákladyzahrnující zejména mzdové prostředky, nájem, energie, vybavení kanceláří, telefonní přístroje, tarify, hardware, software, právní systémy, odbornou literaturu a konečně zejména odvody na sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu, příp. DPH, rovněž mzdové náklady pomocného personálu a zaměstnaných advokátních koncipientů, nad jejichž praxí jako jejich školitelé advokáti dohlížejí, čímž ze zákona zabezpečují budoucnost této profese, a tím naplňují veřejný zájem.
Ve shodě s Výborem pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů, jakožto poradního orgánu představenstva České advokátní komory, které zaujalo obdobné stanovisko, tedy Unie obhájců navrhuje, aby Ministerstvo spravedlnosti (potažmo Ministerstvo vnitra) zavedlo metodické pokyny, kdy v případě rozsáhlejších právních služeb budou poskytovány zálohy na náklady ve výši 70% jejich reálně očekávatelné výše, a to na každý kvartál poskytované právní služby a zároveň, aby byla u justičních orgánů zřízena účetní rozpočtová metodika, na základě níž by bylo možno vytvořit a oddělit očekávatelné výdaje na zálohy ustanoveným obhájcům, zmocněncům a opatrovníkům.
V Praze dne 22. 10. 2024
JUDr. Tomáš Sokol
prezident Unie obhájců ČR
