Unii obhájců ČR bylo předáno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2024, spisová značka 7 To 352/2024, kterým senát tohoto soudu zrušil ke stížnosti státní zástupkyně usnesení samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 9. Ten v trestní věci obviněné rozhodl o tom, že se její věc postupuje Policii České republiky jako orgánu příslušnému k projednání přestupku. Současně s tímto usnesením byl příslušnému obvodnímu soudu doručen i celý spis, v němž byl založen i protokol o neveřejném zasedání v této věci ze dne 23. 10. 2024 (sp. zn. 7 To 352/2024). V něm je protokolováno uvedené usnesení jako výsledek neveřejného projednání věci. Ovšem podle tohoto protokolu byla stížnost státní zástupkyně podle § 148 odst. 1 písmeno c) trestního řádu zamítnuta. Protokol je podepsán jednak protokolující úřednici a jednak předsedou senátu.
Podle další informace soudce Obvodního soudu pro prahu 9 po zjištění, že se obsah protokolu a vyhotoveného usnesení rozcházejí, zaslal spis znovu Městskému soudu v Praze s upozorněním na uvedený rozpor. Následně stejný senát Městského soudu rozhodl dne 20. 11. 2024 tak, že: „Podle § 57 odst. 1 tr.ř. se opravuje zřejmá nesprávnost, ke které došlo v protokolu o neveřejném zasedání ze dne 23.10.2024, sp. zn. 7 To 352/2024, tak, že nesprávný výrok: Podle § 148 odst. 1 písm.c) tr.ř. se stížnost zamítá se nahrazuje správným výrokem: Podle 149 odst. 1 písm.b) trestního řádu se napadené usnesení zrušuje a soudu I. stupně se ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl.“
Tento postup nepovažuje Unie obhájců ČR za správný a zákonný. Podle citovaného ustanovení trestního řádu:
(1) O opravě a doplnění protokolu o hlavním líčení a o veřejném a neveřejném zasedání a rovněž o námitkách proti takovému protokolu rozhoduje soud, o jehož protokol jde. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.
(2) Ten, kdo řídil jednání nebo provádění úkonu, může i po podpisu protokolu nařídit nebo provést opravu písařských chyb nebo jiných zřejmých nesprávností. Oprava se provede tak, aby původní zápis zůstal čitelný; opravu podepíše ten, kdo ji nařídil.
Obsah protokolu o rozhodnutí soudu nemůže být zpětně označen za písařskou chybu, je-li již podepsán soudcem.
Za velice znepokojivou pak Unie obhájců ČR považuje informaci doplněnou fotografiemi, z nichž by mohlo vyplývat podezření, že původní obálka s protokolem o hlasování v této věci (na rubu opatřená 1 razítkem Městského soudu) a všitá před stejnopis inkriminovaného usnesení byla posléze vyměněna obálkou, která je zřetelně všita jiným způsobem, a navíc na rubové stránce označena dvěma razítky Městského soudu v Praze.
Je primárně věcí obhájce obviněné, jak bude po procesní stránce vzniklou situaci řešit. Do toho pak Unie obhájců nemůže a ani nechce jakkoliv zasahovat. Principiálně ale nelze souhlasit s popsaným postupem. Tedy s tím, že jakékoliv rozhodnutí, primárně osvědčené protokolem o tom, že bylo vydáno, by bylo možno změnit z jakéhokoliv důvodu prostým usnesením o opravě písařské chyby. To mohlo velmi zásadně ohrozit nezávislost soudcovského rozhodování a vést k tlakům na soudce, aby jednou přijaté a deklarované rozhodnutí změnili s tím, že šlo o „písařskou chybu.“
V Praze dne 28. 1. 2025
JUDr. Tomáš Sokol
prezident Unie obhájců ČR
