Ministerstvo spravedlnosti předložilo dne 15. listopadu loňského roku do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a ve třech variantách návrhu zásadní změnu režimu ustanovení § 127a občanského soudního řádu, tedy režim znaleckého posudku předloženého účastníkem řízení. Jelikož návrh obsahuje razantní změnu možnosti obstarání důkazu znaleckým posudkem ze strany účastníka řízení, tedy procesní strany s citelným posílením judikativy v rámci sporného řízení a ratio legis této části právní úpravy civilního procesu je imanentně spjato s režimem ustanovení § 110a trestního řádu (znalecký posudek předložený stranou trestního řízení), považuje Unie obhájců ČR za nezbytné se k předloženému návrhu zásadně vyjádřit.
Předně je třeba zdůraznit, že legislativně mocenský apetit na eliminaci důkazní autonomie civilní strany jak občanského, tak i trestního procesu byl již předmětem hodnocení Unie obhájců v roce 2016, kdy Ministerstvo spravedlnosti navrhovalo v komplexně nové právní úpravě znalectví zcela vypustit ustanovení § 127a z občanského soudního řádu, což by pochopitelně mělo mimořádný význam pro existenci možnosti předkládat znalecký posudek obhajobou ve smyslu ustanovení § 110a trestního řádu. Připomínáme, že tato snaha byla v legislativním procesu v konečném důsledku marná (celé Stanovisko Unie obhájců ČR č. 4/2016 zde) a finální znění zákona č. 254/2019, včetně souvisejících legislativních aktů dosavadní zavedenou praxi nezasáhlo.
V předkládací zprávě k předmětnému legislativnímu počinu je uvedeno, že „…cílem novelizace je mimo jiné naplnění jednoho z bodů Programového prohlášení vlády v oblasti spravedlnosti a práva, kterým je závazek k vyhodnocení nové právní úpravy výkonu znalecké činnosti a k předložení návrhu nutných změn vedoucí k obnovení fungování činnosti znalců…. Navrhuje se (ve třech variantách) i dílčí novelizace občanského soudního řádu, která směřuje především ke snížení míry nadužívání znaleckých posudků (zejm. soukromých zadavatelů), k zefektivnění soudního řízení a v konečném důsledku i ke zvýšení dostupnosti znalců, primárně pro zadavatele z řad orgánů veřejné moci.“
Unii obhájců ČR není známo, že by činnost znalců byla nefunkční, či zda jsou znalci pro orgány veřejné moci nedostupní. Naopak, aktuální problematika např. znaleckého zkoumání duševního zdraví jak v civilním tak v trestním procesu hovoří zcela jasně, neboť znalecké ústavy prakticky plošně odmítají zadání znaleckých posudků jinak, než pro zadavatele právě z řad orgánů veřejné moci.
In concreto: Současné znění ust. § 127a OSŘ:
„ Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“
A nynější variantní návrhy :
ČÁST TŘETÍ
Změna občanského soudního řádu
V A R I A N T A I
Čl. V
V § 127a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona 218/2011 Sb., se v první větě slova „obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku“ nahrazují slovy „ostatním účastníkům bylo před vypracováním znaleckého posudku umožněno vyjádřit se v přiměřené lhůtě k osobě znalce, oboru a odvětví, ve kterých má být znalecký posudek podán, k zadání a podkladům, ze kterých má znalec vycházet“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Bylo-li vyhotovení znaleckého posudku zadáno přede dnem nabytím účinnosti tohoto zákona, postupuje se při provádění tohoto důkazu podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
V A R I A N T A II
Čl. V
Ustanovení § 127a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona 218/2011 Sb., zní:
„(1) Jestliže účastník obstará znalecký posudek s předchozím souhlasem soudu, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.
(2) Návrh na udělení souhlasu s obstaráním znaleckého posudku musí obsahovat označení osoby znalce, oboru a odvětví, ve kterých má být znalecký posudek podán, zadání a označení podkladů, ze kterých má znalec vycházet, a souhlas znalce, že se zpracováním znaleckého posudku souhlasí.
(3) Soud o návrhu na udělení souhlasu s obstaráním znaleckého posudku vyrozumí ostatní účastníky řízení a umožní jim se k návrhu vyjádřit.
(4) Soud souhlas s obstaráním znaleckého posudku udělí s případným doplněním podle vyjádření ostatních účastníků, pokud
- a) je ustanovení znalce důvodné podle § 127 a
- b) nejsou tu důvody pro vyloučení znalce nebo pro odmítnutí podání znaleckého úkonu podle zvláštního zákona.
(5) Soud umožní znalci, kterého některá ze stran navrhla, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se se zdroji dat potřebnými pro vypracování znaleckého posudku. Ustanovení § 127 odst. 4 se použije obdobně.“.
V A R I A N T A III
je svým obsahem prakticky totožná s variantou I.
Unie obhájců ČR jednoznačně nedoporučuje přijetí navrhované novely občanského soudního řádu, která by znamenala naprostou ztrátu procesní autonomie strany k pořízení silného důkazu bez ingerence soudu a možnost maření takového postupu jakoukoliv protistranou se zavedením podprocesu revize možnosti takový znalecký posudek pořídit na základě prosté žádosti směřované znalci, znalecké kanceláři a znaleckému ústavu jak je tomu doposud. Pokud předkladatel ve své zprávě hovoří o zefektivnění soudního řízení, jedná se o logický nesmysl, neboť právě zavedení procesu schvalování zadání znaleckého posudku stranou vytváří nový mezistupeň soudního procesu, a tím i předpoklad očekávatelných průtahů v řízení.
V Praze dne 19.2.2024
JUDr. Marek Nespala
člen prezídia Unie obhájců ČR
